Ryby tvořily již od dávných dob podstatnou složku lidské výživy. Obliba a hojná spotřeba ryb u nás se udržela až do 18. Století. Vzpomeňme jen na jihočeské rybníky, dílo českých rukou a českého důmyslu, které dodnes vzorně slouží. Z této rybníkářské oblasti se nejen dnes, ale již za Rakouska dopravovaly živé ryby, zejména kapři, do sousedních států. Tak např. se tenkráte živí kapři přepravovali v dřevěných plovoucích sádkách, umístěných pod vory, a tímto levným způsobem byly živé ryby dopravovány po řece až do Hamburku.
V současné době je však naše průměrná spotřeba ryb poměrně nízká a neodpovídá zdaleka hodnotě a významu rybího masa. Pokrmy upravené z ryb jsou především důležitou součástí pestré stravy, která je spolehlivou zárukou vyvážení výživy, a proto je nutno při sestavě jídelníčku i na ně často pamatovat.
Nezapomeňme také, že rybí pokrm je výtečný chod, bez něhož je každé menu neúplné.
Pro častější zařazování ryb do našeho jídelníčku mluví řada důvodů. Jsou to především známé důvody zdravotnické, dále pak dietologické a v neposlední řadě i ryze labužnické.
Ze zdravotních a dietologických předností rybího masa je nutné připomenout jeho plnou výživnou hodnotu, pro kterou se skladbou svých bílkovin plně vyrovná bílkovinám ostatních mas. Nízký obsah tuků a pojivových tkání i anatomická skladba svalových vláken jsou příčinou velmi lehké stravitelnosti rybího masa. Proto je rybí maso ve vhodné úpravě doporučování i z hlediska dietetického. Kromě toho je rybí (kapří) maso zdrojem vitamínů skupiny B a nerostných látek, jako je vápník, fosfor, železo apod.
Proč tedy zůstává ryba při všech svých přednostech jenom okrajovou záležitostí naší stravy a kromě Vánoc, kdy zkonzumujeme v jediném vánočním týdnu asi 60 % celoročního množství ryb, pokrmem téměř neznámým? Jelikož přesnou odpověď na tuto otázku je nutno pokládat z hlediska správné výživy za důležitou, hledala se především nejen u „spotřebitelů“, ale hlavně u „nespotřebitelů“ ryb.
Hlavní důvody, proč ke své škodě nejíme ryby po celý rok, ale bezdůvodně se přejídáme vánočním kaprem, lze seřadit asi takto:
a) Mnoho lidí ryby nejí proto, že je neradi. Mezi nimi je část těch, kteří si na ryby nezvykli, protože jim je nikdo v dětství, ani později nepodával.
b) Malá zkušenost s různými formami kuchyňské přípravy ryb v domácnosti.
c) Zdánlivě poměrná pracnost přípravy šupinatých kaprů s klasickým způsobem čištění, tj. sdírání šupin. U hladkých odrůd kapra tato práce odpadá. Živou rybu však kupuje jen část zákazníků, a hlavně tomu tak bývá na Vánoce. Jinak si většina zákazníků dá od prodavače rybu zabít, popř. i očistit a vykuchat. Ale i očištěná a rozporcovaná ryba je v rybích prodejnách k dostání. Mimo to přichází do prodejen nejen zmrazené kapří filé, ale i zmrazený kapr v obvyklých porcích, takže to je dokonalý polotovar, který je připraven k tepelnému zpracování.
d) Mnoho hospodyněk je přesvědčeno, že ryba je pokrm drahý. Úprava ryb ovšem může být levná, dražší nebo zvlášť nákladná, stejně jako u ostatních mas.
e) Nedostatek domácích aparatur na rychlou přípravu ryb – jak grilů, tak pánví se silikonovým povrchem – které umožňují přípravu ryb s malým množstvím tuků při pečení, aniž se tuk přepálí.
K rozšíření vědomostí o rozmanité a rychlé přípravě ryb předkládáme vám tuto knížku a věříme, že méně známé předpisy v ní obsažené vám budou dobrým vodítkem k tomu, abyste i vy alespoň jednou týdně zařadili do svého jídelníčku rybí pokrm v nové úpravě, neboť rybí pokrm je pokrmem zdravým a znamenitou lahůdkou zároveň.